Pouhá docházka do práce by neměla znamenat 100% výkon.

Intro: Tento článek přináší osobní pohled Martina Kopeckého na aktuální témata v oblasti odměňování, řízení lidí a fungování firem.
Pouhá docházka do práce by neměla znamenat 100% výkon.
iROZHLAS zmapoval mimořádné odměny top manažerů ministerstev i jejich odůvodnění. Debata se přirozeně soustředí hlavně na jejich výši. Já si ale u podobných článků vždy kladu otázku, na kterou obvykle nenajdu odpověď: podle čeho byl výkon, který k odměně vedl, vlastně hodnocen?
A právě tady podle mě začíná problém. Sto procent výkonu totiž není pouhá docházka. Když firma řekne, že zaměstnanec plní očekávání na 100 %, musí být jasné, co tím myslí. Nestačí, že člověk chodí do práce, dokonce včas, odpracuje stanovený počet hodin a plní základní povinnosti své pozice. Toto vše je pouze předpoklad k podání pracovního výkonu.
100% výkon, možná lépe formulovaný jako očekávaný výkon, musí být definovaný konkrétněji. Řada firem nevyužívá možnosti definovat a hlavně odkomunikovat svým zaměstnancům, co je hladina očekávaného výkonu, který od nich očekává.
U různých pozic může očekávaný výkon znamenat něco jiného: splnění stanovených KPI/cílů, kvalitu práce, aktivní zapojení do projektů, spolupráci napříč týmy, přínos k inovacím nebo jednání v souladu s firemními hodnotami.
Je zde příležitost si definovat svůj firemní standard a očekávání, čeho chceme a potřebujeme dosáhnout, a o to se se zaměstnanci podělit. Důležité je, aby zaměstnanec tato očekávání znal předem. Teprve potom je možné hodnotit podávaný výkon a posoudit, zda splňuje očekávání.
Performance management nezačíná u hodnocení na konci roku. Začíná tím, že firma dokáže srozumitelně říct, co od zaměstnance na pozici očekává.
Teprve funkční proces řízení výkonu je možné smysluplně propojit s odměňováním.

Martin Kopecký
S více než dvaceti lety zkušeností z HR a Comp&Ben se stal Martin odborníkem na strategii odměňování, design systémů odměňování a efektivní řízení mzdových nákladů. Věnuje se také hodnocení velikosti pozic a motivačním schématům pro komerční pozice. Je autorem progresivního konceptu Strategické segmentace pozic ve vazbě na firemní strategii a přednáší na VŠE v Praze.
Autor článku



