O mzdovém rozpočtu by neměly rozhodovat pouze finance

O mzdovém rozpočtu by neměly rozhodovat pouze finance

O mzdovém rozpočtu by neměly rozhodovat pouze finance. Finance a HR se na stejný rozpočet totiž dívají z různých perspektiv. A obě jsou pro správné rozhodnutí potřeba.

Finance musí říct, co si firma může dovolit: jaký prostor má rozpočet, jaké jsou očekávané výnosy, marže a další ekonomická omezení.

HR má poskytnout druhou část obrazu: co se děje na mzdovém trhu, jak jsou jednotlivé pozice konkurenceschopné, kde vznikají odchylky vůči mzdové politice a které skupiny zaměstnanců se dostávají mimo požadovanou pozici v rámci mzdových pásem.

HR by mělo dohlížet na proces řízení výkonu a jeho vazbu na odměňování. Mzdové náklady jako investice do lidí se zhodnocují právě podávaným výkonem.

Pokud tento HR pohled chybí, firma začne řídit odměňování pouze podle rozpočtu. HR má přitom k dispozici nástroj v podobě systému odměňování, kterým může efektivně řídit celkové mzdové náklady až na úroveň jednotlivých mezd. Zároveň může zabezpečit propojení odměňování s procesem řízení výkonu.

Úkolem HR není prosazovat co nejvyšší mzdový rozpočet. Jeho úkolem je dát managementu data, podle kterých lze rozhodnout, jaký rozpočet firma skutečně potřebuje a kde jej následně použít.

HR přináší data o trhu, struktuře mezd a dopadu na konkrétní skupiny zaměstnanců. Management by měl pod vedením CEO oba pohledy ve výsledném rozhodnutí vyvážit.