Inflace + jeden procentní bod? Takto se mzdy řídit nemají.

Inflace + jeden procentní bod? Takto se mzdy řídit nemají.

Stát uvažuje o automatickém zvyšování platů. Ve veřejné sféře pro to mohou být důvody. Často se ale setkávám se stejným způsobem přemýšlení i u soukromých firem. Jen místo minimální mzdy používají jako hlavní parametr inflaci.

Typická úvaha pak vypadá zhruba tak, že pokud je inflace 2 %, mzdy se zvýší o inflaci a jeden procentní bod k tomu, tedy o 3 %. Když je inflace 3 %, přidají se 4 %. Vzorec je jednoduchý, rozpočet máme a můžeme jít dál.

Jenže inflace není správný parametr, který by měl určovat, o kolik mají růst mzdy. Inflace je makroekonomický údaj, ale pro řízení mezd je správným ukazatelem pohyb zvoleného trhu. Ten ukazuje, o kolik na daném trhu plánují firmy své mzdy upravovat.

Jestli mám například v mzdové politice definováno, že chci platit na mediánu všeobecného trhu, a tento medián se meziročně posune o 4 %, potom je pro mě podstatný právě tento pohyb. Ne to, jestli spotřebitelská inflace byla 2, 3 nebo 5 %.

To samozřejmě neznamená, že každá firma musí automaticky kopírovat trh. Pokud chci jako firma udržovat zvolenou pozici na trhu, musím reagovat na to, o kolik se tento trh pohybuje. Konkrétní rozhodnutí o navyšování by mělo být založeno i na aktuální situaci a výkonu firmy a na mzdových prostředcích, které má k dispozici.

Nastavení mzdové politiky konkrétní firmy se může lišit podle konkrétní strategie. Mzdová politika může být posazena nad mediánem, na mediánu i pod ním. Záleží na jejím business modelu, strategii a na tom, jaké konkurenceschopnosti na trhu práce skutečně potřebuje dosáhnout. Pokud například staví část své konkurenční výhody na nižších mzdových nákladech a je ochotna akceptovat vyšší fluktuaci, může být pozice pod mediánem trhu zcela legitimní.

Musí to ale být vědomé rozhodnutí. A firma musí mít spočítané, kolik si může dovolit do mzdových nákladů investovat tak, aby jí její business model ekonomicky fungoval.

Právě v tom je rozdíl mezi mzdovou politikou a každoroční debatou typu „inflace plus jedno procento“.

Pokud se relevantní mzdový trh posune o 4 %, je potřeba rozhodovat se podle pohybu trhu a podle toho, jakou pozici na něm chce firma udržet. „Inflace + 1“ je možná pro řadu firem jednoduchý vzorec, ale řízení odměňování to není.